A A A

Širokoúhlé televizory s obrazovkami s poměrem stran 16:9 nejsou sice na trhu žádnými nováčky, ale našinec ještě donedávna neměl mnoho důvodů k jejich koupi. Televiznímu vysílání i videu dominoval obraz klasického formátu 4:3 , širokoúhlého bylo jak šafránu. V posledních letech se však situace začala dramaticky měnit. Obrazový disk DVD si zvolil širokoúhlý formát 16:9 za standard a stejným směrem se ubírá i nastupující digitální televizní vysílání.

 

Stále častěji se objevující vodorovné černé pruhy na obrazovce naší veřejnoprávní televize signalizují, že většina nových dramatických pořadů se natáčí již v tomto formátu. Pro majitele DVD přehrávačů a digitálních satelitních přijímačů, kteří chtějí plně využít jejich schopností, se tak širokoúhlý televizor stává nezbytností. A protože oba tyto zdroje jsou schopny dodávat velmi kvalitní signál, a to jak obrazový, tak zvukový, pozornost se zákonitě soustřeďuje na dokonalejší televizory s většími obrazovkami a vyspělejšími zvukovými díly, schopnými přidat k rozměrnému obrazu i mohutný zvuk včetně prostorového. Vzhledem k tomu, že na větších obrazovkách víc vyniknou případné nedostatky zobrazení, dostávají se v této oblasti do popředí zejména dražší stohertzové typy, jejichž šasi přicházející obraz ukládá do paměti, z níž ho pak vybavuje dvojnásobnou frekvencí, tj. místo obvyklých padesáti půlsnímků předvádí sto půlsnímků za sekundu. Tím odstraňuje rušivé blikání velkých ploch a společně s dalšími korekcemi zvyšuje brilanci obrazu.

« Zpět | Tisk