A A A

 

CD mají několik znaků, podle kterých si lze jednoduše zjistit originalitu.

 

Potisk CD

Disky CD-R mohou být identifikovány prostřednictvím samolepící etikety. Grafická stránka je obecně nízké kvality a obsahuje málo informací o umělci nebo producentech hudby.

 

Znaky na vnitřním proužku

Dalším identifikátorem je právě proužek matrice CD-R, obvykle postrádá jakékoliv znaky nebo může obsahovat alfanumerický kód. Nemůže obsahovat takové údaje, jako je třeba logo nahrávací společnosti nebo katalogové číslo.

 

Kód LBR

Disky CD-R nenesou kód LBR, protože neprošly procesem výroby matrice jako průmyslově vyráběná CD.

 

Kód lisovací formy (Mould Code)

Disky CD-R obvykle kódy lisovací formy nemají.  V některých zemích se ale musí povinně označovat kódem všechny formy a tedy i disky CD-R mohou být kódované.  Potom budou mít kód přidělený výrobcem CD-R, u něhož byl disk vylisován.

 

Barevná vrstva

Jak již bylo zmíněno, disky CD-R obsahují i barevnou vrstvu, nejčastěji  výrazně modré nebo zelené barvy.  Každý disk s modrou nebo zelenou barvou, viditelnou na reflexním nátěru, je CD-R. Zlaté barvy se rozeznávají o něco obtížněji, protože někdy mají poněkud neurčitý vzhled (ze čtecí strany), čímž trošku připomínají disky DVD.

 

Tečkové kódy

Výrobci CD-R obvykle aplikují potisk tečkovými kódy do oblasti mezi stohovací kroužek a středový otvor. Tyto kódy obsahují sériové číslo výrobku a mohou kódovat i datum výroby a identifikaci výrobní linky, na které byl disk vyroben. Výrobci je využívají k účelům řízení jakosti. Tyto kódy jsou výrazné a sestávají z teček černého inkoustu. Na CD se takové kódy nepoužívají.

 

Kódy M a P

Takzvané prázdné disky CD-R nejsou zcela prázdné. Ve skutečnosti nesou skryté kódy, které jsou přístupné speciálními softwarovými nástroji, používanými ve spojení s CD-R mechanikou v počítači. Tyto kódy obvykle identifikují, kde byl disk CD-R  vyroben.

 

Někdy špatná schopnost  přehrávání

Disky CD-R, na rozdíl od CD-R/W, hrají na většině CD přehrávačů. V případě, že jsou zde nahrané skladby ve formátu MP3 nebo počítačová data, pro čtení obsahu bude potřeba CD-ROM mechanika.

 

Velcí zástupci hudebního průmyslu běžně nevyrábějí, nedistribuují ani neprodávají své produkty v komerčním měřítku na formátu CD-R. Je ale známo, že někteří malí výrobci, zabývající se národním repertoárem, hudbu na formátu CD-R produkují. Nástup vysokorychlostních vypalovaček CD-R, schopných vyrobit několik tisíc disků za den, může přinést změny výrobních metod. Další technický vývoj může vést k výrobě kompilací na CD-R formou  "legálních kiosků", ale ty by byly takto identifikovatelné - zejména by se vyráběly "na zakázku" pro konkrétní zákazníky a nebyly by zasílány nebo prodávány ve velkém. Pokud při koupi máte obavu z nelegální kopie, jednoduše si zkontrolujte alespoň jeden či dva z uvedených prvků a budete tak mít jistotu, že jde o legální CD. Článek vychází z informací a materiálů IFPI.

« Zpět | Tisk