A A A

 

Pokud z jakéhokoli důvodu používáte pro poslech hudby namísto reprobeden spíše dynamická sluchátka vyšší třídy, možná vám někdy připadlo, že to stále není to pravé ořechové a přemýšleli jste nad tím, jak zvukovou reprodukci dále vylepšit, abyste z poslechu získali opravdový požitek. Mám pro vás zajímavý tip...       

 

Vezměme to pěkně od začátku. Jak známo, ve vysoce kvalitní audiotechnice se komponenty poslechového řetězce na linkové i výkonové úrovni většinou propojují drahými kabely ledaskdy složitých konstrukcí a ze speciálních materiálů. Používají se např. koaxiální či splétané konstrukce, s vodiči různých průměrů z čisté bezkyslíkaté monokrystalické mědi, mědi s perfektně hladkým povrchem, ze stříbra a jiných drahých kovů apod., s různorodými dielektriky, třeba teflonem. Jejich zvukový přínos oproti obyčejným linkovým cinchovým „tkaničkám“ či výkonové reproduktorové dvoulince za 9 korun/metr je neoddiskutovatelný, byť někteří čtenáři, razící heslo „každý drát hraje stejně“, se mnou asi nebudou souhlasit. Nechci zde rozebírat, jak výrazné jsou ony přínosy v tom kterém případě, tomuto kontroverznímu tématu již bylo věnováno mnoho jiných článků.

Ať už je to s kabely jakkoli, jisté je, že málokdo rozumný by si obyčejnou „tkaničkou“ za 40 korun troufnul propojit dvacetitisícový CD přehrávač a jemu odpovídající zesilovač a jen naprostý šílenec by pak obyčejnou dvoulinkou připojil ke svému high-endovému výkonovému zesilovači řekněme reproduktory B&W Nautilus řady 800.

 

Kabel je pasívní komponenta, jejímž účelem je přenést signál na určitou vzdálenost s co nejmenším zkreslením. Čím kvalitnější kabel, tím nižší zkreslení zvuku, tedy jinými slovy větší věrnost zvuku a více beze změn přenesených zvukových informací.

 

Podívejme se na dynamická sluchátka. K dostání jsou sluchátka různých tvarů a velikostí, od malých „špuntů“ až po velké modely s hlavovým mostem a mušlemi, obklopujícími celé uši (uzavřené či otevřené konstrukce). Také kvalitou a cenou se značně liší – můžeme mít malá vachrlatá chrastidla za padesátikorunu, ale i přepychově znějící, solidně konstruované modely s cenou přesahující 10.000,- Kč, na jejichž výrobu byly použity nejmodernější technologie, materiály a know-how. Kvalitativní rozdíl v reprodukci zvuku a v komfortu nošení je mezi oběma cenovými konci nabízeného spektra produktů opravdu značný. Co však mají levná i drahá sluchátka povětšinou společného? Je to obyčejný přívodní kabel!

Když si prohlížím a poslouchám špičkové modely sluchátek různých výrobců, např. firem Sennheiser či Beyerdynamic, musím vždy konstatovat stejnou věc. Sluchátka znějí nádherně (přičemž každá mají svou vlastní specifickou barvu zvuku), perfektní je i jejich design a pohodlí při nošení. Výborné papírové parametry, jako je značný frekvenční rozsah či velmi nízké celkové harmonické zkreslení, ukazují na mimořádné zvukové kvality těchto výrobků. Je s podivem, že do takových skvostů přivádí zvuk na první pohled „obyčejná“, černá, stíněná dvoulinka s jackem na konci (rovná, eventuelně zakroucená, jak šňůra telefonního sluchátka). Je takový kabel skutečně odpovídající?

 

Máte-li doma vysoce kvalitní zdroj zvuku, řekněme špičkový CD přehrávač či SACD přehrávač, můžete poslouchat hudbu buď přes reprobedny a nebo s použitím sluchátek. (Dynamická) sluchátka můžete buď přímo zasunout do sluchátkového výstupu na přední straně přehrávače a nebo zvolit kvalitnější a „audiofilnější“ způsob s použitím samostatného sluchátkového zesilovače, případně kombinovaného se sluchátkovým procesorem, který připojíte odpovídajícím linkovým kabelem přes výstupní cinch konektory vašeho přehrávače.

Ať už je cesta zvukového signálu od jeho zdroje až do měničů, zabudovaných v mušlích sluchátek, jakkoliv „propracovaná“, musí signál v závěru své dráhy projít poměrně dlouhou „obyčejnou“ stíněnou dvoulinkou. Podle mého názoru tím zvuk může poněkud utrpět.

Firma Sennheiser v technických specifikacích např. u top modelů HD 580 a 600 uvádí, že přívodní sluchátkový kabel má vodiče vyrobeny z OFC (bezkyslíkaté) mědi a pro prodloužení životnosti je vyztužen kevlarem. Dle některých zahraničních zdrojů Sennheiser prý uvedl, že návrhu a výrobě tohoto kabelu věnoval dostatečnou péči a není třeba se obávat, že by kabel degradoval zvukové kvality sluchátek. Zabrousíte-li na internetová diskusní fóra rozebírající tuto tematiku, zjistíte, že řada uživatelů sluchátek Sennheiser stejný názor nesdílí. Jejich nespokojenosti si všimli i někteří méně či více známí výrobci kabelů, a tak před pár lety spatřily světlo světa první tzv. „replacement cables“, tedy velmi kvalitní sluchátkové kabely určené jako náhrada za běžné „stock cables“, tedy kabely dodávané ke sluchátkům přímo od jejich výrobce.

Aby mělo smysl vyrábět a prodávat náhradní kabely ke sluchátkům, musí být přirozeně sluchátka koncipována tak, že od nich lze přívodní kabel odejmout a vyměnit za jiný, čili v jedné nebo obou jejich mušlích musí být konektor, přes nějž se přívodní kabel připojuje. Bohužel, většina sluchátek na trhu má svůj přívodní kabel přidělán napevno, bez konektoru. Ne však zástupci nejvyšší řady Sennheiseru: HD 580 Precision, HD 600 Avantgarde a nově i HD 650 Silver Edition - ti mají kabely odnímatelné. Zvuk sluchátek této řady je bezkonkurenční, což dokládá i řada ocenění, jimiž byla ověnčena. S využitím špičkového náhradního přívodního kabelu mohou být jejich zvukové kvality ještě dále výrazně rozvinuty. Podívejme se na věc trochu podrobněji...

 

Tržní nabídka „replacement“ kabelů (červen 2003)

V současnosti je mi známo nejméně 6 různých druhů výměnných kabelů pro Sennheisery od různých výrobců (v závorce uvádím zemi původu a orientační cenu za kabel při dané délce):

Clou 212 Blue Jaspis a Clou 212 Red Jaspis (Švédsko, 1.5m - 89$, resp. 119$)

Cardas Headphone Cable (USA, 3m - 150$)

Stefan AudioArt Equinox (USA, 3m - 189$)

ZU Cable Mobius (USA, 2.5m - 199$)

Russ Andrews HC1 Headphone Cable (Velká Británie, 3m - 225 liber)

 

 Jak vidno, kabely jsou poměrně drahé – vždyť stojí cca 40% až 100% ceny samotných sluchátek! Navíc jejich dostupnost v ČR je poměrně omezená. Objednat je můžeme po Internetu ze zahraničí, ale to je jen dále prodražuje o dopravné, DPH a clo. Cardas Headphone Cable je dle mých informací z června 2003 dostupný i v ČR na objednávku prostřednictvím českého zastoupení značky Cardas (Absolute Audio).

Na druhou stranu, při poměrně velké délce kabelu (která je u sluchátek nutná pro možnost pohybu posluchače v prostoru) průměrná cena kolem 150$ nijak nevybočuje z cenového rámce kvalitnějších audiokabelů, které se používají na propojení různých špičkových audiokomponentů. 

Hodnotných informací o zvukových kvalitách náhradních sluchátkových kabelů a skutečném přínosu, který mohou mít pro reprodukci zvuku na sluchátkách, je k dispozici velice málo. Zaujalo mě několik internetových recenzí, z nichž doporučuji následující (která vypadá poměrně věrohodně):

www4.head-fi.org/forums/showthread.php?s=&threadid=8751.

Dlužno dodat, že dobrý sluchátkový kabel kromě přenosu zvuku s minimálním zkreslením musí oproti klasickému linkovému propojovacímu kabelu splňovat ještě jeden důležitý parametr: dostatečnou flexibilitu. Malá tloušťka a velká ohebnost kabelu hrají výraznou roli pro dosažení dlouhodobě pohodového poslechu. Kabel běžně dodávaný se sluchátky HD 580/600 není kroucený, je uzoučký a skvěle flexibilní. Díky tomu jej při poslechu téměř nevnímáte. Výrobci náhradních kabelů, chtějí-li, aby jejich produkty byly prodejné, musí dosáhnout ne-li stejné, alespoň jakž takž přijatelné tloušťky a ohebnosti kabelů (což se ne všem daří).

 

Test dostupných sluchátkových kabelů

Naštěstí se mi v poslední době dostal do ruky právě zmiňovaný kabel Cardas Headphone Cable a dále vzorek nových sluchátek Sennheiser HD 650 (jejichž profil se připravuje), která v dodávce obsahují výrazně inovovaný sluchátkový kabel, jenž se dá připojit i k nižším modelům HD 580/600 (byť omezeně – viz dále). Mohl jsem tedy udělat detailní porovnání.

Testoval jsem sluchátka Sennheiser HD 600 a HD 650 spolu se „stock“ kabelem k HD 600, „stock“ kabelem k HD 650 a Cardas Headphone Cable ve všech šesti jejich možných kombinacích.

„Stock“ kabel k HD 600 (dále v textu označovaný jako č. 1) je ze všech tří nejhubenější a také nejohebnější. Na straně u zdroje signálu je zakončen malým jackem, na němž je nasunuta redukce na velký jack. Na druhém konci se kabel rozdvojuje a vstupuje do obou sluchátkových mušlí. Má zde malé konektorky, které ve sluchátkách velmi dobře drží (jak v HD 600, tak v HD 650).

„Stock“ kabel k HD 650 (číslo 2) je o poznání mohutnější, ale stále dosti flexibilní. Na jedné straně je zakončen pro změnu velkým jackem (+ je přiložena krátká kabelová redukce na malý jack), na druhé straně jsou podstatně robustnější konektory, které v mušlích HD 650 drží perfektně, ale v HD 600 bohužel nejdou kvůli své nadměrné velikosti zcela domáčknout, a proto drží velice špatně a vypadávají. Nepatrné zabroušení umělé hmoty na konektorech by však problém mělo vyřešit (nezkoušel jsem).

Cardas Headphone Cable (kabel č. 3) na první pohled upoutá netradiční bledě modrou barvou, která však není příliš líbivá. Je rozhodně nejtlustším ze všech tří kabelů kvůli své kroucené čtyřvodičové konstrukci (firemní tzv. Constant Q), která je stíněna. Přesto je stále relativně ohebný a při poslechu „nepřekáží“. Rhodiovaný konektor jack 6.3mm, jímž je na jedné straně zakončen, je přímo z produkce firmy Cardas a oproti konkurenci by měl prý lépe eliminovat přeslechy mezi kanály. Druhá strana končí malými konektorky rovněž produkovanými firmou Cardas, které velmi dobře drží jak v mušlích HD 600, tak HD 650.

Jako zvukovou testovací aparaturu jsem použil co možná nejkvalitnější komponenty, aby rozdíly co nejvíce vynikly. Jednalo se o SACD přehrávač SONY SCD-XA333ES (56000,- Kč), sluchátkový procesor Pawel Acoustics HP-1 (44000,- Kč), krokový regulátor úrovně AU/RA D7A (5900,- Kč) a sluchátkový zesilovač HeadRoom Home (699$, specielně modifikovaný). Propojení komponent bylo realizováno prostřednictvím kabelů: Audioquest Viper (8800,- Kč), Dudek Sound Refiner (6990,- Kč) a Neotech NA-12615 (3400,- Kč).

 

Poslouchal jsem všechny druhy hudby, od rocku, přes pop, jazz až po instrumentální hudbu a v neposlední řadě také klasiku.

Po dlouhých hodinách poslechu jsem se dopracoval k následujícím zjištěním:

 

 1) vzájemný zvukový rozdíl mezi jednotlivými kabely je s použitou aparaturou překvapivě dobře slyšitelný (zvlášť mezi kabelem 1 a 3), jak na HD 600, tak zejména na sluchátkách HD 650. Těm největším zarputilcům, kteří tvrdí, že všechny kabely hrají stejně, doporučuji tuto poslechovou zkoušku provést – mají-li v pořádku sluchové ústrojí, určitě si opraví svůj názor.

 

2) kabel číslo 2 oproti kabelu 1 doznal zvukových vylepšení. Sennheiser přeci jenom sáhl do rezerv a na kabelu k novému modelu sluchátek výrazněji zapracoval, aby jim byl vpravdě důstojným doplňkem. Oproti kabelu 1 je zvuk jemnější a prostorovější, s detailnějšími výškami a mírně mohutnějšími basy.

 

3) kabel 3 hraje oproti předchozím (zejména oproti kabelu 1) úplně jinou ligu. Ihned jsem pozoroval změny. Basy jsou rázem pevnější, prokreslenější a v lehce větším objemu. Výšek celkově též přibylo (což Sennheiserům sedí), je slyšet více zvukových informací, zejména pak v oblasti velmi vysokých kmitočtů. Zvuk je velice jemný, bez zrna, výšky nepůsobí ani v náznaku agresivně. Zvětšila se prostorovost scenérie, zejména předozadní. Je patrná lepší separace nástrojů od sebe na klidnějším, čistším pozadí. Slyším lepší dozvuky, zvětšila se analytičnost projevu. Na úkor předchozích kabelů však došlo k mírnému úbytku živosti reprodukce a zvuk se jeví jakoby chladnější.

 

Cardas Headphone Cable se svým charakterem hodí zejména ke sluchátkům HD 600. Dovede skvěle vytáhnout jejich kvality a potlačit jejich nedostatky. Investice 150$ je dle mého názoru opodstatněná. U sluchátek HD 650 doporučuji před nákupem kabel Cardas odzkoušet na vlastní domácí konfiguraci. Přínos nemusí být již tak velký a mohou se výrazněji projevit negativa sluchátek v podobě úbytku živosti a „potemnění“ reprodukce.

 

Pro doplnění: Ke sluchátkům Sennheiser HD 600 lze standardní „stock“ kabel (č. 1) zakoupit i jako samostatnou položku za přibližně 650,- Kč. Věřím tomu, že u nových sluchátek HD 650 bude možno rovněž jejich „stock“ kabel (č. 2) zakoupit samostatně v ceně ne o moc vyšší. Majitelé HD 600 pak mohou zkusit vyměnit svůj původní kabel za kvalitnější „stock“ kabel HD 650 (s nutnou drobnou mechanickou úpravou - zabroušením konektoru).

 

Ještě je tu jiná alternativa – pořádný kabel si vyrobit doma!

Máte-li pocit, že „replacement cables“ jsou příliš drahé a nebo nedostupné, a máte-li tvůrčího ducha a trochu šikovnosti, můžete si zkusit kvalitní výměnný kabel ke sluchátkům vyrobit sami. Vaší nápaditosti se meze nekladou. Při návrhu kabelu dbejte na to, aby neměl příliš velkou tloušťku a byl alespoň částečně ohebný, při zachování maximálních zvukových kvalit (o které tu jde především, že...). I když jsem sám takový kabel zatím nevyráběl, hodně jsem o tom přemýšlel a opatřil si za tímto účelem řadu užitečných informací. Neberte je striktně jako návod na kompletaci kabelu, ale spíše jako typy na použitelný materiál.

 

Vyhovující „surovinou“ pro výrobu by mohl být např. třížilový kabel Kimber Kable PBJ, který se dodává v metráži za 395,- Kč/m. Použitím tohoto kabelu vsázíte na osvědčenou kvalitu (mnoho kladných hodnocení v odborných časopisech). Jestli se nepletu, výše zmiňovaný drahý (předražený) anglický sluchátkový kabel Russ Andrews HC1 je vyroben právě z kabelu Kimber Kable. Ideální konfigurací po zvukové stránce resp. po stránce minimalizace rušení přenášeného signálu je 3+3 žilová varianta kabelu vytvořená vzájemným sloučením dvou kabelů PBJ (L+R kanál) – ne však z pohledu flexibility, kabel by byl hodně neohebný. Trochu flexibilnější variantou (i když to stále nebude žádná sláva) je 2 kabely rozplést na jednotlivé žíly a dohromady zkroutit do kompaktnějšího 2+2 žilového pletence (2 kroucené žíly levý, 2 kroucené žíly pravý kanál), takže ještě 2 žíly vám pak zbudou vedle nevyužité (však ono se pro ně v budoucnu nějaké uplatnění doma jistě najde...). Tuto konfiguraci by bylo vhodné opatřit ještě dalším vnějším stíněním.

 

Široký sortiment různých typů kabelů v metráži má v nabídce například taiwanská firma Wan Lung Electric pod značkou Neotech. Mezi nimi je též možno vybírat. Kromě několika jiných mě zde zaujal poněkud dražší, stříbrný, trojžilový splétaný kabel KHS-PSTB 103 (2390,- Kč/m), který je poměrně dosti flexibilní a jehož zvukové kvality, jak jsem měl možnost posoudit, jsou na relativně dosti vysoké úrovni. Doporučuji poslechnout např. v cinchové verzi.

 

Stereofonní konektor jack bych vybíral z produktů lichtenštejnské firmy Neutrik (www.neutrik.com). Neutriky jsou vynikající a prodává je řada českých obchodníků s profesionální zvukovou technikou. Obzvlášť zajímavý je zalomený typ NP3RCS (cena 200,- Kč). Problémem bude sehnat konektory, které se připojují do sluchátkových mušlí. Zde asi bude nutné použít původní kabel, který jste zakoupili spolu se sluchátky, a z něj konektory odstříhnout a přepájet na nový kabel. Pro veškeré pájení použijte pájku s vysokým obsahem stříbra (dostupné jsou směsi s obsahem Ag až 10%). Různé užitečné doplňky, jako např. smršťovací tepelné trubičky, ohebné návleky na kabel apod., které by se mohly také hodit, lze zakoupit příkladně opět v High-End Audio Studiu Praha.

 

Cena materiálu na výrobu kompletního řekněme dvoumetrového vysoce kvalitního sluchátkového kabelu by nemusela (při střídmějším výběru) výrazně překročit 2000,- Kč.

 

Závěr

O tom, zda má smysl k top sluchátkům koupit drahý „replacement” kabel, případně si jej za nemalých nákladů vyrobit doma, rozhoduje jenom míra vašeho audiofilství. Jisté je, že i standardní sluchátkový kabel, který zakoupíte přímo se sluchátky, vám dobře poslouží. Toužíte-li však ze sluchátek dostat zvukové maximum, použití špičkového „replacement” kabelu vřele doporučuji.

« Zpět | Tisk